Meloun a koláč ještě ze září

Zapomněla jsem vložit tyto obrázky. Dodatečně vkládám.

Meloun

Letos jsme opět zkoušeli pěstovat meloun. Tentokrát byl o trochu větší, než ten z roku 2019.

Zasadili jsem ho pozdě. Příští rok musíme začít sázet dříve než letos.

Koláč švestkový

Období švestek mám ráda. Letos jsme vařili dost knedlíky a pekli koláče.

Zelenina a ovoce

Konečně přišlo letní počasí a okurky na balkoně mi dělají jenom radost. Sice jsou to salátovky, ale mi je trháme jako svačinkové - máme strach, že to okurky nevydrží, jak jsou tenké.

Už jsme jich sklidili min 10 ks.

Jo a taky konečně dozrál citron. Takže utrhnout, nastrouhat kůru a ihned do mrazáku. Při pečení jako když najdeš. Tento citron je opravu v bio kvalitě a bez chemického ošetření.

 

Jaro na zahradě

 Opožděně, ale přece.

Magnolie nám letos krásně vykvetla. Loni nekvetla vůbec. 

Petrklíče kvetou stále, jen některá kvítka již uvadla. Tyto dvě  barvičky jsou jediné, které venku přežijí. Poctivě vysazuji darované petrklíče různých barev a jen tyto dva nám kvetou již několik let. Žlutý je z roku 2014. 

Z víkendu

Poslední únorový víkend je za námi a před námi březen.
Na zahrádce všechno kvete a nejenom na zahrádce...

 

Původně na záhonu byly kopce žlutých, světle fialových a tmavofialových krokusů.

Každý rok ubívá těch žlutých a naopak světle fialových je čím dál tím více a rozlézají se i do míst, kde dřív nebyly.

Před lety jsem je sázela doprostřed záhonu kolem kamenů, ale každů rok se čím dál tím více kamenům vzdalují.

 I petrklíč začíná kvést.

Oba dva dny jsem byli na procházce s tím naším čtyřnohým puberťákem. Už je mu rok - to to letí.
Je tvrdohlavý, na ostatní psy vrčí a občas jsou procházky boj, kdo z koho.
Na druhou stranu je to dobrý hlídač a má rád děti. Náš Myšák ho neustále zlobí a pes je klidný. Takového jsem chtěli. Dobrého hlídače, ale zároveň tolerantního k dětem.

Během procházky jsem pokukovala  do zahrádek. Kromě krokusů jsou k vidění i sněženky a bledule. Také kočičky začínají kvést.
Během našich procházek jsem si všimla jedné věci. Stále více lidí mění dřevěná okna za plastová. Já vím, že plastová jsou z hlediska tepelné izolace lepší, ale mě se prostě na těch starých domech ty dřevěné líbí daleko víc. Zrovna včera jsem si všimla jednoho krásného starého domku, který měl stará dřevěná špaletová okna. Z plastovými by nevypadal tak kouzelně. Mylsím si, že na určitý typ domů se prostě moderní okna nehodí.

Také jsem vyrobila jedno zkušební srdíčko pro paní vychovatelku do družiny. V úterý mě poprosila, zda bych jí nemohla uháčkovat 10 malých dekorací pro holky z kroužku. Budou vyrábět pytlíky s levandulí, tak aby měli čím ozdobit.Háčkovat ještě neumí.
Tak jsem vybrala srdíčko od Bandorky.

Háčkováno z vyšívací bavlny dvojitě (dodala paní vychovatelka) tenkým háčkem - číslo bohužel netuším.
Snad se bude líbit.

Z víkendu - zahrada/procházka

Střípky z víkendu.

Syn měl minulý týden chřipku. Ve středu se přidala i dcera, která je ještě tento týden doma. Ta má pro změnu kašel a velkou rýmu.
No a kdo za to může?
No přeci počasí a některé maminky, které posílají nemocné chrchlající děti do školy.

Je půlka února. Místo zimního počasí tu máme spíš jarní aprílové.
Střídají se teploty jak na houpačce. Jeden den je +11C a druhý -3C.
Loni v toto dobu jsem jezdili o víkendu na lyžovačku, letos chodíme na procházky se psem a na zahradě koukám, co už vyrostlo.
No a takto to o víkendu na zahradě vypadalo.

Loni v tuto dobu měli narcisky max. 10cm. Letos jsou před vykvetením.

Tady na této fotce vylézají lilie. Je to hrozně brzy.

Petrklíč už je také venku a myslím si, že každou chvilku nasadí na květy.

No a krokusy již kvetou. Loni měli sotva 2 cm a letos už jsou pomalu v plném květu.
Přírodo, přírodo, co nám to děláš.

No a poslední dvě fotky jsou ze sobotní procházky. Šli jsme sami - manžel, já a pes - na procházku. Děti ležely doma. No a cestou jsem viděli rodinku - srnec, srna a mladé - jak se pase na poli za tratí. Bohužel telefon mi více nepřiblížil. Pes byl v pohodě, pozoroval a neštěkal. Stáli jsem a pozorovali rodinku cca 5 minut, než odešla do lesíka. Bylo to krásné.

No a počasí - bylo +11C a větrno.

Od soboty se u nás vystřídalo - sluníčko, ranní mráz, +11C, pak vychřice a pomalu přívalový déšť, včera skoro na 10 min sněhová bouře no a dneska ráno namrzlo, pak sněžení, sluníčko a teď zataženo. No a to máme půlku týdne. Co bude v příštích dnech netuším. Možná, že příští týden udeří tropi :-).

Počasí je poslední dobou nevyzpitatelné.

Dort pro Myšáka

Už to budou skoro 2 měsíce co jsem pekla tento dort, ale nějak jsem ho sem zapomněla dát.
Letos jsem nepekla oblíbený RED VELVET CAKE, jako předchozí roky, ale Myšák chtěl dort perníkový. Tak jsem zadělala na perník. Původně jsem chtěla péct ve formě medvídka, ale formu jsem nenašla a tak jsem vzala koníčka - pro Myšáka velkého a pro Rozárku malého.
Koníčka si Myšák ozdobil sám.

Ještě zbylo těsto a tak jsem ze zbytku upekla perníkové maffny.
No a jelikož moje mamka perník moc nemusí, tak jsem ještě pekla piškotovou roládu.

Foceno na konci září.

Jo to bylo ještě krásně - dalo se sedět na zahradě, sluníčko svítilo a byla pohodička. Né jako teď, kdy je pošmourno, prší a je zima.
Tak to budeme muset ještě pár měsíců vydržet, než přijde jaro - né zimu mám také ráda, ale nemám ráda sychravý podzim. Krásný prosluněný podzim můžu, ale deštivý, mlhavý a pošmourný moc né.

Meloun

Náš první a taky jediný letošní meloun.

Příští rok snad bude větší a bude jich více.



Vlna na nákrčník pro taťku

Jak jsem již psala, tak si můj taťka objednal nákrčník do auta. Zalovila jsem v syslírně a vytáhla chlapská klubíčka Merina od Vlnapu - modrošedá, šedá tmavá i světlá a pak malé klubíčko zelená.
Tak uvidíme, co z toho vznikne a co zůstane.

No a ještě přidám pár fotek kytiček ze zahrádky a okolí.

Tuto kytku již v kuchyni nemám. Vydržela přesně dva dny, než začala opadávat.

 Tuhle tu kytičku jsem dostla od mého Myšáka. Šla jsem na zahradu uklízet večer věci a malý stál se zahradnickými nůžkami u záhonu pivoněk a stříhal. Když jsem se ptala, co to dělá, tak mi odpověděl, že kytičku pro mou maličkost. Abychom to v kuchyni měli krásné.
Takže jsem kytičku měla cca 3 dny než opadala.

Jinak loni jsem měli ještě růžové, ale nějak nám vymizely. Ještě máme tmavo červené, ale zatím nekvetou. Tak snad za pár dní bude na stole jiná barvička.

Tento pohled na vlčí mák se nám naskytl při procházce se psem. Je jich sice málo, ale stačí to. Když ráno jedu do práce, tak kolem polí vlčí máky krásně lemují silnice. Je to krása, škoda, že nemůžu zastavit a tu krásu Vám vyfotit.

 No a na zahradě nám konečně začínají kvést růže.

Zrovna tato nám teď zdobí kuchyni.

Prodloužený víkend aneb opět OČR

Tak jsem opět byla s malou od čtvrtka do úterý doma. Chudák moje kočička. Dneska jde po 3 týdnech do školy.
Napřed to byla spálová angína a pak 14 dní těžký zánět dutin. Já byla doma 3 dny, pak byl doma tatínek, který to měl také no a dalších skoro 14 dní hlídal můj táta. Od čtvrtka ale nemohl, a tak jsem nastoupila já.
Snad už to bude OK. Malá se do školy moc těšila.
Na druhou stranu já si odpočinula, umyla okna a vyklidila dětem šatníky. V cácorky skříni byl docela velký průvan. Vyřadili jsem menší tašku Ikea - ta je připravená pro neteře. Teď nastane dokupování potřebných věcí.

Takže u nás začala šišková sezona - máme před dome borovice a ty každý rok na jaře shazují šišky. Takže musíme uklízet. 

Zatím se jich pár krčí v pytli, ale to se brzo změní. Loni jsme měli těch pytlů myslím 5 - jsou to pytle od psích granulí (15kg).

 Na zahrádce rozkvetli modřence

 Loňská kadeřavá a normální petržel vyrazila - konečně mám něco zeleného do polévky.

 Nahodila jsem na další pár ponožek - pro sebe. Venku se tak krásně plete

Myšák dočetl svou druhou knížku - zatím protestuje, že se mu číst nechce, ale musí. Teď čteme jinou a to tak, že Myšák přečte dva řádky a já jeden. Snad ho to konečně chytne.

 Cácorka vyřadila tyto bavlněné čepice/kloboučky. Buď je pošlu dál nebo recykluji. Uvidíme

 Tento komplet jí ještě je.

 Také jsem upekla velikonoční perníčky.

No během chvilky zmizel skoro celý jeden plech. No a dneska se v krabici krčilo pár kousků. Ani jsme nestihli ozdobit. No hlavně že dětem chutná.

Také jsem se pustila do svetru pro Rozárku, ale to je na samostatný příspěvek.

Víkendový

Tento víkend se nesl ve znamení krásného počasí a práce na zahradě.

V pátek jsem převlékla naše postele neb mělo být v sobotu krásně. Mám ráda, když mi povlečení uschne na sluníčku. Krásně pak voní. V sobotu jsem totéž udělal u dětí v pokoji.

V sobotu ráno jsem se probudila do krásného prosluněného rána. 

Při zalévání kytek na balkoně jsme zjistila, že picháláčky začínají kvést - tedy zatím jen jeden jediný, ale to časem přijde. Opět po roce se můžu těšit z krásných růžových květů - kaktus je má jak korunku.

Odpoledne jsem vyrazila s Myšákem na zahradu. Rozárka je stále ještě nemocná.  Doma je již od 13. března. Napřed to byla spálová angína. Ve středu měla jít do školy, ale objevil se jí velký zánět dutin - který bohužel ani přes další antibiotika neustoupil. Dneska byla na kontrole a je to stále stejné. Takže další antibiotika, další kapky a ještě týden doma - možná i déle. Jsem z toho docela dost nešťastná a malá také.
Takže v sobotu jsem ostříhala růže a vyfotila kytičky na zahradě - fialky krásně kvetou

 Toto je nějaký zvláštní druh hyacintu.

 Narcisky také kvetou a tulipány už také vylézají ze země.

 Já jsem dopoledne pekla linecký koláč s rybízem a tvarohem - stav večer.

 Manžel si ho nevšimnul a tak upekl buchtu s meruňkami - stav večer.

V neděli jsem odpoledne vystříhávala šeřík - z kořenů rostly šlahouny a nevypadalo to krásně.
Rozárka byla doma a Myšák napřed pomáhal se stříháním břečťanu a poté opravoval s dědou pergolu. Lezl na štafle nebo po vistárii.

Já jsem v sobotu večer zašívala roztrhané prostěradlo, manželovo tričko a ponožky. A vzpomněla jsem si na kolegyni, která prý nezašívá a roztrhané věci dává na hadry - to také dělám, ale až v době, kdy už to zašít nejde. Nikdy mě nenapadlo vyhazovat či dávat do hadrů děravé oblečení. Vždy jsem se to snažila zašít a teprve po té, kdy už to zašít nešlo jsem to vyhodila.

Jsem v práci za divnou - zašívám, peru některé kousky prádla v ruce, věším prádlo na balkón či do sušárny a nepoužívám sušičku, žehlím. Snažím se, aby děti mohli oblečení dědit. Takže moje dcera má občas klučičí tepláky či mikinu. Některé bundy kupuji neutrální. Kolegyně na mě kouká divně, že její holka má holčičí tepláky a věci po bráchovi si nevezme ani za barák. Je to asi o výchově. Nemusí mí všechny tepláky růžové a černé, modré či šedivé tepláky jsou také hezké. Taktéž trička - malý nosí tmavomodré po cácroce. Proč kupovat na doma nové. Tyhle stačí. Moje děti nemají každý den nějaký kroužek, nedělají žádný sport vrcholově.
V mém okolí mám rodiče, jejiž děti mají každý den kroužek - někdy i dva. Dělají sport na vrcholové úrovni 4x do týdne trénink - fotbal, volejbal, hokej, krasobruslení, judo nebo sportovní aerobik. O víkendech mají závody či turnaje.
Cácorka má 2 kroužky v rámci družiny, hodinu angličtiny navíc. Myšák má jeden kroužek v rámci družiny. Oba chodí 1x týdně na kroužek dobrovolných hasičů - to ale podle některých není sport.
Kolegyně syn hraje od 4 let fotbal. Dle jejich slov má dobrou fyzičku. Asi má, ale na úkor volného času. Od 4 let chodí trénovat min. 3x týdně a skoro každý víkend mají zápas.
Moje děti holt fyzičku nemají, zato o víkendu jezdíme na výlety, chodíme na procházky, hrají si na zahradě. Malý se učí pomáhat chlapům při opravách, natíral s dědou plot, okopávají záhonky a sázejí si svoje semínka.
Prostě jsem jiná, neplním si přes děti svoje nesplněné sny z mládí. Nemyslím si, že je špatné, když dítě nedělá žádný sport.
Dnešní rodiče dle mě kladou na děti vysoké nároky - ať už ve škole, tak při sportu. Dřív to tak nebylo. Nepamatuji si, že by u nás ve třídě na základce dělal některý spolužák vrcholově sport - jo kluci chodili hrát fotbal za barák či na hřiště, chodili jsem 1x či 2x týdně cvičit do tělocvičny, ale to co dělají děti teď to né. Docela by mě zajímalo, jak takové dítě bude vypadat za 10 či 20 let, když již od mala dělá sport na vrcholové úrovni. Zda to neodnese zdraví. Pohyb je důležitý, ale to co někteří trenéři s děti dělají je podle mě již moc. Přijde mi, že teď prostě nejde se přihlásit na fotbal a jen tak si jít 2x týdně zakopat. Když je tam přihlásí, tak musí makat, min.3x týdně trénink, o víkendu zápas a nedej bože, že by to dítě nechtělo dělat. Tak je hned atomicky líný nebo divný.
Dnešní doba je prostě jiná nebo já jsem divná.