čtvrtek 21. června 2018

úterý 19. června 2018

Minimalist - pomalu ale jistě roste

Tak jsem o víkendu trošku pletla, trošku odpočívala a hlavně nevařila.
V sobotu jsme měli v práci letní páry a v neděli jsme odjeli na chalupu. Bylo to super. Po o jsem si sedla na lavičku, vytáhla klubíčko a dráty a upletla kousek svetříku Minimalist.
Svetřík je pletený z Kid Silku od Dropsu - kupované letos při květnové akci firmy Drops.
Sice jsem porušila svoje předsevzetí, že letos nebudu kupovat žádnou vlnu - abych nesyslila, ale již zpracovávám. Takže můžu být v pohodě. Na tento svetřík jsem opravdu v syslírně vlnu neměla. Mám tam spousty vlny - hlavně ponožkovku a pak na lehčí či teplejší svetříky. Na tento a teplý kabátek tam prostě vlna nebyla - tak jsem nakupovala.
Jehlice č.4 - přesně podle návodu. 
Ještě bych chtěla jeden, ale tam již bude malinko upravený.

Chvilka pletení, relax a sluníčko a pak jsem jeli na oslavu 10 narozenin dceři manželovo sestřenice. Děti se tam vydováděli a já opět přemýšlela, jaké by to bylo bydlet na vesnici.
Mít hned za barákem louky s kravičkami, les, doma chovat slepice.
Jaké by to bylo žít tam, kde je min. hluku, krásná příroda a člověk se nebojí nechat běhat děti po vsi.
Bylo by to asi krásné, ale nesměla bych chodit do práce neb bych musela každý den dojíždět nebo bych musela dělat něco z domova. Děti bych musela celý život vozit ( i když to dělám i ve městě), ale...
Kdo ví, třeba někdy vystoupím ze svojí Komfortní zóny a přestěhuji se na venkov.
Vyměním práci, budu chovat slepice....
Ale pohled od baráčku je přece jenom kouzelný - jen kdyby zrovna nezalezlo sluníčko.



Zatím je to  jenom sen, který sním. Vím, že bych to prostě nedala - nedala bych to bez pomoci. Ono je krásné bydlet na vesnici, ale když tam člověk žije sám bez příbuzných, tak je to logisticky hodně náročné. Sestřenice má v okolí celou svoji rodinu. Naši bydlí ve městě a stěhovat na venkov se nechystají. Takže zatím budu snít dál svůj sen, užívat si každou volnou chvilku na chalupě a třeba jednou, na stará kolena se na vesnici přestěhuji.
Jsem nevděčná a nevím proč přemýšlím o přestěhování - bydlíme v domečku se zahrádkou na okraji města, je tam relativně klid (jen děti nemůžou běhat tolik sami venku), louka s kravičkou tam sice není, ale také tam nejsou žádné velké domy a hromada lidí.

pátek 15. června 2018

Konec školního roku se blíží - hurá čas dovolených

Jak už název dnešního příspěvku říká, konec školního roku se pomalu, ale jistě blíží a před dětmi budou 2 měsíce prázdnin.
Přesně za 14 dní bude poslední školní den a mě začne první dovolená - pouze týden, ale i ten je dobrý. Letos to z dovolenou o prázdninách nebude tak slavné jako loni - loni jsem měla 4 týdny - 2x po týdnu a posledních 14 dní v srpnu. Letos mám zatím na prázdniny naplánované 2 týdny.

Letos - jako loni i předloni, zkrátka od té doby co jsem nastoupila po mateřské do práce máme z mužem dovolenou vždy první týden v červenci. Letos, tak jako poslední cca 3 roky jedeme tento termín do Alp. Loni a předloni jsme byli v See (Tyrolsko) v Rakousku.
foto See
Krásná vesnička - docela klid a příjemné prostředí i počasí nám pokaždé přálo.
Ale letos jedeme pro změnu do Fissu (Tyrolsko) taktéž v Rakousku. Tam jsem byli před cca 4 lety. Dětem se tam strašně moc líbilo.
Obě dvě oblasti se vyznačují tím, že je zde spousta lanovek, které Vás dovezou na vrcholky kopců, odkud můžete podnikat pěší tůry nebo...
jako mi tam chodit od jednoho dětského hřiště k druhému.
Krátké trasy a děti to baví.
Plus jako bonus nemusíme celý týden nastartovat auto, kam chceme nás doveze lanovka či autobus - v ceně ubytování je i letní karta, která Vám umožňuje využívat právě všechny dostupné lanovky či autobusy.
Výsledek obrázku pro fiss rakousko
foto Fiss - dole vesnice a pohled na jedno z x dětských hřišť

K mé smůle se letos budu muset obejít bez moře. Děti tam nechtějí. Ani se jim nedivím. Cesta tam i zpátky je vždy pro ně noční můra. V pátek večer vyrazit, abychom se vyhuli zácpám - které stejně chytneme a v pátek na noc jet zpátky a opět zácpy. Týden u moře sice super, ale cesta. Takže letos místo k moři jedem 2x do Alp.
Drahá polovička objednala ještě na poslední týden v srpnu - kdy mám dovolenou a chtěla jsem ji v klidu strávit doma s dětmi -  na hory. Opět do See do stejného apartmánu jako loni i předloni. Děti si to přáli.
Sice říkám, že nechci na stejné místo víc jak 2x za sebou, ale tohle je vyjímka. Kdybychom do Apl jezdili i 10x na stejné místo, tak pokaždé objevíme něco nového. Za týden nejde prochodit všechna místa a místní stále budují nové a nové atrakce.
Jak ve Fissu, tak v See se autobusem dostanete do okolních vesniček a vlastně můžete být každý den na jiném místě a každý rok objevovat nová a nová zákoutí těchto vesnic, horských stezek či nová dětská hřiště. Takže možná příští rok pojedeme opět do Apl - na stejné místo i do stejného apartmánu. Ubytování jsem si v See zajistili přes Booking. Paní je milá, má krásný a útulný domek, cena je příjemná a nám se tam prostě líbí.
Loni nám tam počasí přálo i nepřálo - na některá místa jsem se kvůli dešti nedostali, tak to chceme letos napravit. Takže máme vytipovaná min 3 místa, kam se chceme podívat a kde jsem nebyli. Děti jsou zase o rok větší, takže ujdou více než loni či předloni. No a taky se podíváme na místa, kde jsem byli již 2x a dětem se tam líbí. Určitě zase pojedeme 5 lanovkami do Švýcarska - to jim nemůžeme nedopřát. To se líbí i mě. Nemusíme nic koupit, ale ten pohled z lanovek na vrcholky se  prostě neokouká.

Asi bych nedala, jako známá, která jezdí už přes 20 let na stejné místo do Chorvatska - stejné místo, stejný ostrov i apartmán. To asi né. Ale Alpy jsou něco jiného. Tam je stále co objevovat.

Příští rok ale  bude moře -  tady já bych ho chtěla.  Jen né od cestovky, ale přes Booking a né od soboty do soboty, ale někdy od neděle či pondělí a vrace se budeme také jiný den než z pátku na sobotu či v sobotu ráno.
Je to děs. Turnusy od soboty do soboty je hrůza. Půlka Evropy jede jeden týden tam a další zpátky. Zácpy jsou tak běžná záležitost.
Líbilo by se mi letět někam do Řecka či Španělska, ale dovolená pro čtyři s cestovkou se stravou vyjde v sezoně hodně draho a mimo sezonu se mi nechce. Nechci děti brát ze školy. Takže ty naše dvě dovolené vlastní dopravou do apartmánu vyjdou cca na 1/2 ceny dovolené letecky do Řecka či Španělska (Turecko, Egypta či Maďarsko mě neláká).
No a pak mám ještě dovolenou první týden v září neb budeme mít doma prvňáčka a tak jako s cácorkou i  jemu týden věnuji. Sice to nebude dovolenou v pravém slova smyslu, ale i tak si trošku odpočinu.
No a ještě bych si chtěla vzít týden někdy na přelomu červenec/srpen.
Příští rok už budu mít v létě snad 4 týdny dovolené normálně - jako loni 2x po týdnu a pak posledních 14 dní v srpnu. Ale to je ještě daleko.

No a jako každý rok, tak i letos si do kufru či tašky zabalím jehlice, háček a klubíčka.
Tohle to budu tahat sebou.
 
Fialovou - po večerech budu háčkovat čtverečky na deku pro cácorku. Snad jich stihnu co nejvíc. Potřebuji jich uháčkovat celkem 124. A pak ještě další velké, ale o tom zas jindy.
Dále bych ráda dodělala ponožky pro Ježíška. Už je mám rozdělané hodně dlouho. Dříve jsem si toto pletení nosila na zahradu, ale teď nestíhám a ponožky beru pouze na návštěvy ke tchyní - ty jsou teď omezené neb babi se odstěhovala na léto na chalupu a tam jezdíme tak 1x do měsíce.
Takže doplést dámské ponožky, nahodit na pánské - pro koho ještě nevím. Ségra či mamka a pak švára či táta. Naštěstí ženský mají stejnou nohu a chlapi také. Takže upletu potřebnou velikost a pak se rozhodnu komu je Ježíšek nadělí.
No a také přidám další dvě klubíčka na ponožky pro naši malou rodinku.

Tak uvidím co vše za ten týden stihnu uplést. V plánu toho mám hodně a čas ubíhá.
Sice do Vánoc je času dost - přes půl roku, ale s tím co jsem si naplánovala toho času zas tolik nemám.

No a co Vy a dovolená? Už máte naplánováno nebo jezdíte na poslední chvíli. Dáváte přednost moři, horám či zůstáváte doma na chalupě nebo cestujete po té naší krásné krajině. A také jako já taháte sebou neustále vlnu a jehlice či háček?




čtvrtek 14. června 2018

Záplatuji o sto šest a malý stále staví koleje

Jak řešíte děravá kolena na teplákách Vy?
Já jsem z malého občas na prášky. Jsou dny, kdy je vše OK, ale pak to přijde. Tepláky dědí po cácorce - jsem asi v tomhle špatná matka neb dceři kupuji občas chlapecké tepláky. Cácorka má klasické legínky a pak tepláky, které kupuji zásadně v chlapeckých barvách - modrá, černá, šedivá, občas zelená a červená. Cácorka tepláky neničí a neustále posílat tepláky dále a pro malého shánět nové se mi nechce. Takto vlastně žijeme od narození prcka. Některé kousky oblečení má ta moje cácorka prostě klučičí - náhradní bundu, tepláky, oteplováky či některá trička a mikiny. Nejsem zastáncem, že holčička má chodit jenom v růžovém. Nechci mít doma růžový bonbonek. Takže některé tepláky jsou po malé a některé má prcek svoje. No a některé prostě nevydrží ten jeho nápor na kolena a pak to dopadá, že ze školky přijde s kolenem venku. Malé dírky jsem zašívala a tepláky pak nosil doma, ale poslední dobou tepláky do školky docházely a zašívané tepláky na doma přetékaly. Kupovat stéle nová do školky jsem nechtěla. Původně jsem na tepláky nažehlovala záplaty, ale ty nevydržely dlouho. Nakonec jsem to vyřešila takto.

Na kolena ručně našiji záplatu z látky, které mám doma. Teď jsou to autíčka. Malý má teď několik tepláků s autíčky na kolenou.
Jelikož je hubený a dlouhý, tak příští rok tepláky nejspíš ustřihnu a bude mít kraťasy nebo nechám a budou to 7/8 tepláky na zahradu. Od září nastupujeme do školy a tak doufám, že počet tepláků nám rapidně ubude neb teď má každý den 2 tepláky - jedny do školky a druhé na zahradu.

No a proč má na kolenou díry? Protože neustále leze po kolenouch - ať si hraje s autíčky nebo staví koleje.
Foto je ze včerejšího večera. Takto vypadal a bude i dnes  vypadat náš obývací pokoj.

Myšák si přitáhl krabice s dřevěnými kolejemi, roztáhnu si koberec se silnicí a postavil koleje. Celé odpoledne a část večera si hrál. Takže doufám, že nepřijde žádná návštěva neb v obýváku je dneska těsno.
Ale na druhou stranu jsem ráda, že si hraje. Jak dlouho mu to ještě vydrží. Tak prostě překousnu, že mám doma neustále nepořádal, hračky mám všude - dokonce i v koupelně. Až budou děti velké, tak si ráda vzpomenu jaké to bylo doma, když byli malé.
Ráda si vzpomenu na ten nepořádek, které mě posledních 9 let obklopuje - on to není vlastně ani nepořádek. Prostě děti si hrají a já je nechci omezovat jen na dětský pokoj. Chtějí být s námi a tak si hrají v místnosti, kde zrovna jsme mi a to je nejčastěji kuchyně nebo obývací pokoj. Do pokojíku utíkají, když chtějí být sami. Nezlobím se pro to na ně. Někdo by řekl, že jsem špatná matka, že nechám děti hrát v obýváku - podle některých je pouze pro rodiče a návštěvy a děti si mají hrát ve svém pokoji. Já si na toto nehraji. Když chtějí být se mnou, tak proč jim to zakazovat. Ono se to pak uklidí.

úterý 12. června 2018

Norský svetr/šaty Lotta od Dropsu

Hotovo. V sobotu dopleteno a v neděli začištěno.
Hurá, můžu se vrhnout na další projekt.
No a v zimně jako když nejdu.
Šaty jsou pletené podle tohoto návodu firmy Drops.
Jedny už jsem pletla - pro tu moji cácorku.  Tak se mi líbala, že jsem si je také musela udělat. Takže šaty jsou pletené podle dětského návodu. Pletla jsem na velikost 146/152. Tím, že jsem použila jiný druh  vlny - místo Baby Merina od Dropsu jsem využila nasyslené Merino od Vlnapu. Místo drátů č.3 jsem pletla na drátech č.3,5. Tak jsem tuniku zvětšila z dětské velikosti 146/152 na dámskou velikost S.
Tuniku jsem začala plést v březnu. Myslela jsem, že ji ještě na jaře využiji, ale nestihla jsem to. Takže místo na jaře bude mít premiéru až na podzim či v zimně.
Jak už jsem psala, tak jsem využila nasyslené zásoby Merina od Vlnapu. Syslírna se mi zmenšila o 13 né vlastně zatím jenom o 12 klubíček. Jedno klubíčko jsem nevypletla celé. To teď čeká na nahození na návleky pro mou maličkost.

Tuniku jsem pletla hlavně kvůli tomu kouzelnému sedlu.
Už mám nahozeno na další projet, ale o něm zas někdy příště.

pondělí 11. června 2018

Jahodová marmeláda

V pátek mi mamka přinesla 2 kg jahod a já se pustila do výroby domácí jahodové marmelády.
Po přebrání z toho bylo cca 1,7kg - něco jsem vyhodila a něco jsem snědla - přiznávám se bez mučení.
Vzala druhý největší hrnec - první jsem použila na vyvaření sklenic a začala vařit.
No a mám 12 teď vlastně už jen 11 skleniček jahodová marmelády. Jednu skleničku jsem dala babičce.
 Už se těším na palačinky s jahodovou marmeládou.

No a co Vy? Také si vyrábíte  vlastní marmelády? Letos snad budu ještě dělat rybízovou - pokud mi ho ptáci nesní.

čtvrtek 7. června 2018

Ze zahrádky

Tak takto vypadá naše mini zeleninová zahrádka.
Všechno krásně roste, zelená se a mi už sklízíme plody naší práce.
Ředkvičky už jsou některé dost přerostlé a jahody jsem sklidila už dvě misky.
Na zahradě nejenom vegetíme, ale už se i učíme. Je tam daleko lépe než doma.
Včera jsme s cácorkou opakovaly přírodopis - dneska bude zkoušená tak prý: ,, Mami vyzkoušíš mě?"
Takže jsem zkoušela a na jehlice ani nesáhla.
Poslední týden jde pletení a háčkování stranou - nějak nestíhám.
Od soboty jsem stihla uplést cca 5 řad na svetru a uháčkovat jeden jediný čtvereček. Jestli to takto půjde dál, tak jsem zvědavá, jak vše pro Ježíška stihnu udělat - asi letos bude Ježíšek chudý.