čtvrtek 14. února 2019

Únor a akce firmy DROPS

Opět tu máme další akci firmy Drops

foto ze stránek Drops
Tentokrát na  4 čisté vlny - DROPS Alaska, DROPS Big Delight, DROPS Eskimo a DROPS Polaris. Sleva je 30%.

Akce trvá od 1. února do konce měsíce.

Já tentokrát odolám.
Alasku mám doma a pletu z ní krásný svetr. Mám doma modrou a hořčičnou. Takže zásoby jsou docela velké. Sice bych ráda vyzkoušela i Eskimo, ale musím zpracovat syslírnu, takže akce ne akce nic kupovat nebudu.

No a proč to sem vlastně vkládám?
No protože Drops má tyto akce každý rok ve stejnou dobu. Tak jednak vím, kdy je jaké klubíčko v akci a jednak můžu srovnávat výši slevy. Letos je stejná jako loni. No a aby Vy jste také o akci věděli, pokud plánujete nákup vlny.
No a podle mých příspěvků by příští měsíc - tedy v březnu měla být akce na ponožkové vlny. Uvidíme, zda bude.
Už jste letos nějaké klubíčko koupili nebo zpracováváte svoje syslírny. Já poctivě zpracovávám.

úterý 12. února 2019

Pletené ponožky

První letošní pár ponožek hotový. Z krabice na zbytkovky jsem vytáhla dvě malá klubíčka a vznikly ponožky pro Myšáka.

Ponožky jsou pletené od špičky na jedné kruhové jehlici. Návod najdete na mém blogu.
Použitá vlna jsou zbytky Sportiva od Vlnapu, kterou jsem před lety kupovala v akci.

Zbyla jen tato malá klubíčka.
No a aby ta moje cácorka nebyla ochuzená a také jí vyrostla noha, tak jsem z krabice vyndala tyto dvě klubíčka a nahodila na další pár.

pondělí 11. února 2019

Tipy na čtení

Původní plán byl, tento příspěvek zveřejnit už v pátek, ale...
Při nahrávání fotky jsem zjistila, že je mázlá a tak jsem to nechala až na dnešek.
O víkendu jsem knížky hezky znovu vyfotila a přidala ještě jednu, kterou jsem dočetla.
Takže dneska bych Vám ráda představila 5 knížek od Evžena Bočka.
Je to Deník kastelána a Aristokratka

Knížky jsou od dětství moje vášeň. Jsem milovník knih a také velký čtenář (tedy byla jsem až do doby, než se mi narodili děti, od té doby čtení pokulhává). Už jako malá jsem celé prázdniny proležela v knížkách. Každý večer jsem si před spaním min. 30 min četla. Jo kde jsou ty časy. No nic.
Poslední roky se ke čtení vracím - sice nečtu již půl hodiny, ale tak 10-15 min, ale i to je pokrok.
Knížky Ariskoktratka a její volné pokračování jsem dostala před lety od mojí mamky na doporučení její kolegyně. Knížka je to opravu skvělá. Vypráví patálie rodiny, které po revoluci vrátili zámek. Nastěhují se na něj a začíná velké dobrodružství.
 
No a knížka Deník kastelána je Bočkovo první knížka. Přiznám se, malinko mě zklamala. Sice jsem ji přečetla, ale Aristokratka je lepší.
Tento víkend byl ve znamení odpočinku a čtení. Původně jsem měli jet v sobotu na lyže, ale bylo náledí a tak jsem raději zůstali doma. No a já měla čas na čtení. Tak jsem četla. Jak už jsem psala, dočetla jsem Deník kastelána a začala číst Nikdyuš. Také jsem upekla štrúdl.
A docela hodně pletla.

No a teď už mám u postele další knížku - tentokrát pro děti.
Je to  Nikdyuš
Výsledek obrázku pro nikdyuš 
Koupila jsem jí té mojí cácorkce a tak jsem si říkala o čem tak je. Zatím je to dost ponuré, tak uvidím. Knížku jsem kupovala na doporučení Veroniky z blogu Princ a večernice.
 
Také občas čtete dětské knížky? Já tedy jo a nejenom dětem. Takový Harry Potter nebo ...

Krásný den a hodně času na čtení a jiné koníčky.

pátek 8. února 2019

Chobotnice

Chobotnice, pletená před lety té mojí cácorce. Děti ji mají v postely, která stále okupuje naší ložnici.

Nějak se nám nedaří postel zlikvidovat. Jednou za 14 dní k nám některé dítko přijde, že se mu zdál ošklivý sen. Vleze do malé postele a usne - nemáme tam klasickou dětskou, ale postel z Ikea vel 170.
Vlastně nám to takto vyhovuje. Dítě je u nás a vlastně se v manželské postely netísníme.
Už ani nevím, kde jsem návod na tuto chobotnici vzala. Háčkovala jsem jí tak možná před 8 lety. Stále vypadá jako nová. Sice jsem ještě nějaké hračky uháčkovala, ale zas tak moc mě to nechytlo. Jo ponožky, to je jiná.

úterý 5. února 2019

Všechny barvy duhy podrhé

Hotovo. Dneska odtajním, k čemu jsem vlastně obháčkovávala ruličky od toal. papíru.
Petra se trefila. Je to na....

Pastelky.
Asi to máte podobné. Napřed mají děti jen pár pastelek. Jak rostou, tak je jich čím dál tím více, a když jsou dokonce dvě, tak se jich za čas sejde už docela dost. Je to docela praktický dárek a dětem udělá radost - pastelky a omalovánky. Možná to znáte. Já to praktikuji docela často - pastelky, voskovky či fixy a k tomu omalovánky, náčrtníky nebo deníky. Děti to potěší a maminky vlastně také. Napřed jsem pastelky měli v originál krabičce, pak v malém kelímku, poté v kyblíku na písek (samozřejmě nepoužitém) no a nakonec skončili v krabici od bot.
Na nápad vytvořit barevné ruličky na pastelky mě přivedla ta moje cácorka. Ona totiž někdy v listopadu ořezané pastelky roztřídila do igelitových pytlíků podle barev. Jenže, za pár dní to byl chaos. Takže ně napadlo, že bych to mohla udělat jinak. Oranžový obal jsem měla již uháčkovaný - ten jsem cca 3 roky používala v práci, ale pak jsem se stěhovala a na stůl se mi již nevešel. Tak putoval domů do koupelny. 
Původně jsem myslela, že to vyrobím dětem ještě před koncem roku a dostanou to od Ježíška. No ale měla jsem nějak časový skluz a tak jsem začala až během Vánočních prázdnin.
Ruličky jsem umístila do víka krabice oblepeného zelenkavým papírem.
No a takto to vypadá i s pastelkami.





Myšák pastelky neustále tahá po bytě. Zatím používají cca 3 týdny a osvědčilo se. Pastelky se nelámou a pokud ano, tak se ořeže jen ta zlomená. Odpadlo přehrabováni krabice. Také se mi snáze doplňují pastelky malého do penálu. Paní učitelka nechce, aby děti měli malé pastelky. Takže, když je některá malá, tak jí vyměním za velkou stejné barvy a nemusí kupovat celé nové balení. Né že bych jim to nedopřála, ale takto vlastně vynikl  původní chaos v pastelkách. Když byla některá krátká, tak se koupilo celé nové balení a jelo se dál. Ono né všechny barvi se stejně používají a tak máme některé pastelky hodně velké a jiné prťavé.

pondělí 4. února 2019

Víkendový

Tento víkend byl opravdu povedený.
Původní plán byl - sobota jet na lyže a v neděli doma. Ale vše bylo jinak. Myšák v sobotu ráno rýmu a tak jsme na lyže nejeli. Nechtěla jsem, aby se moc utahal a odstonal to. Takže ráno jsem upekla bábovku.
 Litinová forma to je top. V jiné bábovku ani nepeču, protože jinou nemám.


 Takto vypadala bábovka cca hodinky po o.
Můj nový talíř - kupovaný v Karlových Varech. Je to prvorepublikový vzor. Takový talíř nebo spíš talíře měla moje prababička.
No a v neděli jsme chtěli jet do Prahy na výlet. No a jak myslíte, že to dopadlo. Byli jsem doma. Sněhová kalamita - takže místo do Prahy jsem jeli do... Né. Užili jsem si to i tak.
Já jsem 2x hrabala chodník. Prvně OK, pak jsem šli s dětmi na bobíky a jak silničáři hrabali silnici, tak nám všechen sníh nahrnuly na chodník. Škoda, že jsem to nevyfotila. Bylo to cca 20 cm vysoká hromada - co hromada, byly to mega hroudy. Takže než jsme šli bobovat, tak opět hrabání.
Zde děti bobovali - jedno ze dvou míst, kam se dá jít. Jinak u nás žádný kopec není. Další je až cca 3 km a to autem. No a to jsem nedali.
Další hrabání bylo po o. Hrabali jsem před vjezdy do zahrady, kde parkujeme auta. Krásně mi manžel ometl auto, vyhrabal vjezd, abych ráno mohla vyjet. No nevyjela  jsem. Přes noc napadalo dalších cca 10 cm. Nakonec mě vezl můj táta. Měla jsem výčitky, že se nikdy nenaučím jezdit na sněhu, že jsem hrozný posera. Pak mi manka řekla, že by mohli padat stromy. Ještě štěstí, že jsem nechala auto doma. U nás před firmou jsou stromy. No a min 5 parkovacích stání je mimo provoz - padlé větve a všude na větvích hormada sněhu. A to může ještě něco během dne spadnout. Takže jsem nakonec ráda, že auto zůstalo doma. Jen musím jet domů MHD.
Takže během odpoledního hrabání děti postavili sněhuláka - prvního letošního a největšího za poslední dva roky.
Poté mi děti připravili svačinu a nejenom mě.
Já jim za to k večeři upekla vdolky. Nestihla jsem vyfotit tu hromadu, zbylo jen toto.

No a poslední fotka je z večera. Takto to u nás večer vypadalo.
Nejraději bych byla doma s dětmi, ale musím být v práci. Z okna koukám na zasněžené stromy v parčíku, obloha je modrá bez mráčků a sluníčko svíti.

pátek 1. února 2019

Raglánový svetr - inspirace Kate Davies Desing

Pokračuji v pletení.
Je inspirovaný svetrem Kate Davies.
Materiál: Alaska od Dropsu a pletu na jehlicích č. 5.


Tělo je malinko širší, než jsem zvyklá a rukáv se jeví zatím docela úzký. Uvidím co z toho vznikne. Jelikož svetr pletu podle obrázku, tak největší oříšek bylo sedlo - pokud bude ještě jednou plést tento svetr, tak budu muset sedlo udělat kratší a pak nahodit více ok v průramcích.
Ale i tak bych řekla, že je to úspěch.
Kate Davies svetr plete od zdola. A já si to předělala na od shora. Pletu bez návodu. Takže za pochodu vymýšlím a upravuji.
Je to pro mě výzva. Na blogu má ještě pár svetrů, které bych si chtěla uplést. Tak uvidíme. Samozřejmě na vyplétané si netroufnu, ale jednoduché jsou pro mě docela výzva.