Tak další a asi poslední pár ponožek pro Ježíška je hotov.
Tyto jsou pro moji mamku.
Ty samé jsem pletla pro moji babičku.
No a a by jste si nemysleli, že jsou to jedny a ty samé a já je jen 2x ukazuji,
tak tady máme hezky oboje dohromady.
Takže jedny pro moji mamku a jedny pro babičku.
Pleteno ze Sportiva Cotton od Vlnapu.
Jehlice č.3, ale budu si muset koupit menší č.2,5.
Jsou pletené na jedné kruhové jehlici od špičky.
Zásoba se syslírny.
Pomalu ale jistě ji zpracovávám.
Ponožkovky mám docela slušnou zásobu.
Vlnap má občas akce, kdy klubíčko vyjde o 1/3 a někdy i více levněji.
No a jejich ponožkovka je v poměru cena/kvalita OK.
Sice barevné přechody nejsou tak krásné jako jiné, ale dávat za klubíčko 200Kč a více se mi opravdu nechce.
Takže zatím vede Vlnap.
No a druhým hotovým dárkem pro Ježíška je čepice pro moji drahou polovičku.
Foto je z nedělního odpoledne, kdy u nás svítilo sluníčko a bylo hezky.
Ještě že jsem ji stihla vyfotit.
Dodělala jsem ji v neděli večer a v pondělí i úterý jsem přišla domů až když už byla tma.
V pondělí byl Mikuláš, tak jsme se zdrželi u tchyně a čekali na čerta
no a v úterý má ta moje Rozárka ve družině kroužek až do 17 hod.
Takže také pozdě.
Tak jsem fotila večer v kuchyni bez blesku.
Ono z bleskem to není ono.
Chtělo by to lepší fotoaparát, ale nemůžu mít vše.
Drahá polovička mi dala na výběr - buď foťák nebo overlock - co myslíte že jsem si vybrala.
Takže takto vypadá čepice hotová.
Barvička viz předchozí fotka.
Návod na čepičku je od Dropsu.
Můžete zdarma stáhnou
zde.
Jehlice č.3,5 a 4.
Vlna Merino od Vlnapu - likviduji nasyslené zásoby a že jich mám opravdu hodně.
Ale o tom zas někdy jindy.
Takže tady je čepička.
Jo ještě spotřeba - necelá 2 klubíčka - tedy cca 100g
No a knížka?
Stále ta samá.
Alexandra Potter - Tentokrát to bude jinak
Snažím se každý večer přečíst alespoň 3-4 stránky.
Četla bych více, ale to bych ráno už nevstala do práce.
Přece jenom budík mi zvoní v 5:05 a já se z postele hrabu 15 min.
PS: Ještě jsem Vám chtěla napsat, jak to kolem mé práce vypadá. Taková malá pohádka ze života.
Asi je tu začarovaný les a bývalá pole.
Pracuji na okraji města v průmyslové zóně. V pondělí ráno si to takhle jedu do práce - mrzlo - cca -5,5C - ale sucho. Odbočím z hlavní na cestu co vede k práci a něco poletuje ve světle aut. Co to asi je. Silnice začíná být mokrá. Už asi tušíte co by to mohlo být. Ono sněží!!! Než dojedu k práci tak je nasněženo cca 2 cm. No nic řeknu si, oni to silničáři uklidí než pojedu domů a děti budou šťastné, že nasněžilo.
No tak si to jedu odpoledne z práce. Jedu a jedu až přijedu na odbočku, kde ráno začalo sněžit. No a ejhle. Za odbočkou není žádný sníh. Tak jedu dál a nic.
Sníh byl jen u nás - v průmyslové zóně. Jinak okolo města a vlastně jinde už ne. Kolegyně, která dojíždí přijela odpoledne do práce a říkala, že poprašek sněhu je jenom tady. Jinde ne. Jen všude mrzne a je jinovatka. Prostě hotová pohádka.
No nic. V úterý ráno si říkám pohoda. U nás jen -1,5C tak to bude OK. No a jak myslíte, že to vypadá v práci? Opět sníh. Zatím neroztál.
To je opravdu záhada.
Proč je sníh jenom tady a jinde ne.
Dnes už žádný sníh nebyl, ale opět přituhlo.
Jo začíná zima a zimní radovánky.
Nemám ráda sníh na silnici.