S Medvídkem PÚ a bez medvídka

Mám ráda, když moje děti nosí občas svetříky. Mikča je vzhledem k údržbě praktičtější (hodí se do pračky, vyždímá a docela rychle uschne), ale já mám stašně moc ráda pletené svetříky. I když údržba je trochu náročnější. Nerada ručně pletené svetry dávám do pračky a tak poctivě peru v ruce a suším rozložené na ručníku na sušáku. Taky schnou i 2 dny. Prostě svetr mi přijde teplejší než mikča a taky jsou takové víc šmudlací a to já ráda.

S Medvídkem PÚ jsem pletla pro moji Rozárku podle časopisu Katarinka. Byl to po dlouhé době první a zatím poslední vyplítaný svetr. Teď už ho místo Rozárky nosí ten můj malý nezbeda.

Druhý byl pletený pouze pro našeho klučíka. Mám ráda modrou barvu a tak jsem zvolila tuto barevnou kombinaci. Ještě tam chybí knoflíčky na rozhalence. Jsou koupené už od loňska, ale ještě nejsou přišité. Loni jsem je tam úmyslně nedávala, aby malému nevadili a letos už je tam nejspíš dávat ani nebudu, protože jsem zjistila, že by pak byl svetřík u krku malý.