úterý 9. září 2014

Trocha nostalgie


Kde jsou ty časy, když jsem tyto svetry nosila.
První je z Valašky v kombinaci s bílou vlnou.
Valaška je ještě po nás ze sestrou, když jsme byly malé - měli jsme krásné svetříky.
Dlouho ležela v klubíčkách až nakonec já si z ní upletla kabátek.
Ten posílám dál.
Jelikož se teď nosí bokovky, tak mě je k riflím krátký.
No a párat už se mi nechce.

Druhý svetr jsem nosila ráda.
Nějak jsem nikdy neodhadla jsem délku rukávů,
pokaždé byly moc dlouhé.
Svetřík je tak akorát do pasu,
takže k bokovkám nepoužitelný a rukávy se praním ještě vytáhly.
Tak ten čeká na rozpárání a bude z toho něco buď pro mě nebo pro moji princezničku.

Teď už raději pletu raglánové svetry a rukávy jsou v pohodě,
vlastně pletu teď svetry jenom pro děti.
Pro sebe mám v syslírně na černý a hnědý,
budu muset nahodit, abych měla v čem v zimně chodit.

Žádné komentáře:

Okomentovat