Kloubouček a kšiltovka

Tak jsem mojí Rozárce uháčkovala nový letní klobouček. Snad ho letos užije. Zatím ho měla 2x. No snad se počasí umoudří.

No a prcek aby nebyl škodný dostal kšiltovku. Inspirovala jsem se tady na Kohoutím vršku

Vyšívaný ubrus

Nedávno moje Rozárka objevila mezi ubrusy tento skvost. A hned ho dala na stolek v obývacím pokoji. Hrozně se ji líbil. Mám ho už dlouho, ale nedávám ho. Je mi ho líto. Dostala jsem ho od maminky a té ho dělala její babička. V dnešní době už se ručně vyšívané ubrusy nevidí. No a tento mi připadá opravdu nádherný. Byla by škoda ho umazat. No ale zase na druhou stranu, když bude pořád zavřený v šuplíku tak ho nikdo nebude obdivovat. Asi udělám kompromis a jednou za čas ho na stolek dám. Naštěstí u stolku v obýváku moc často nejíme.
Řekla bych, že může být starý tak 70 let.

S Medvídkem PÚ a bez medvídka

Mám ráda, když moje děti nosí občas svetříky. Mikča je vzhledem k údržbě praktičtější (hodí se do pračky, vyždímá a docela rychle uschne), ale já mám stašně moc ráda pletené svetříky. I když údržba je trochu náročnější. Nerada ručně pletené svetry dávám do pračky a tak poctivě peru v ruce a suším rozložené na ručníku na sušáku. Taky schnou i 2 dny. Prostě svetr mi přijde teplejší než mikča a taky jsou takové víc šmudlací a to já ráda.

S Medvídkem PÚ jsem pletla pro moji Rozárku podle časopisu Katarinka. Byl to po dlouhé době první a zatím poslední vyplítaný svetr. Teď už ho místo Rozárky nosí ten můj malý nezbeda.

Druhý byl pletený pouze pro našeho klučíka. Mám ráda modrou barvu a tak jsem zvolila tuto barevnou kombinaci. Ještě tam chybí knoflíčky na rozhalence. Jsou koupené už od loňska, ale ještě nejsou přišité. Loni jsem je tam úmyslně nedávala, aby malému nevadili a letos už je tam nejspíš dávat ani nebudu, protože jsem zjistila, že by pak byl svetřík u krku malý.

Rajčátka 2

Tak nám rajčátka zase trochu povyrostla. Už by chtěla přesadit, ale venku se ochladilo a tak ještě musí chvilku počkat.

A některá jsem už rozdala. Takže nám jich zbylo už jenom 14. 7 sezeniček dostala ségra.

No a tady těch 6 v bedýnce čekalo na babičku. Už si je odvezla na zahradu. Už se těšíme, až k ní zavítáme a dáme si rajčátka.

No ale ještě si nějaký ten pátek budeme muset počkat.

Háčkovaná deka a zavinovačka - granny square



 Deka byla háčkována pro našeho chlapečka do porodnice. Moc jsem ji tam nevyužila. Zato doma docela dost. Nejdřív v postýlce a potom na balkoně. Je háčkována z Batolete od Vlnapu a ke všemu ještě ze zbytku tak vyšla docela dost malá. A proto jsme ji už dávno odrostli. Našla ale svoje další využití. Zabavila mi ji moje Rozárka a používá ji do kočárku pro panenky.

No a co ještě nesmí panence v kočárku chybět je rychlozavinovačka. Tak maminka jednu udělala. Ze zbytků tmavomodré a přírodní bílé. Myslím, že je to Lada taktéž od Vlnapu.



Vistarie a libeček

Dneska jsem se kochala na zahradě vistarii. Máme dvě. Strašně se nám tato popínavka líbila. Koupili jsme ji a jaké bylo naše překvapení, když místo fialově nám kvetla bíle. Později jsme zjistili, že je to méně častý druh. Loni docela vymrzla.

 Pak jsme koupili ještě jednu a ta už byla fialová

  

¨

No a takto nám roste na zahradě libeček

Kaktus dnes a před týdnem

Takto vypadal můj chlupáček minulý týden

 No a takto kvetl dnes.

Tyto kaktusy jsem si před asi 12 lety začala kupovat na trhnu. Nejdřív jsem měla jeden, už ani nevím, kde jsem ho koupila. A měl taky tahle krásné květy. Měla jsem radost,  jak krásně kvete. Až teprve za pár týdnů jsem zjistila, že to nejsou jeho květy, ale zapíchnuté suché květy. Něco jako slaměnky. Chybama se člověk učí. Od té doby jsem začala kupovat kaktusy na trhu. Jenže to jsem dělala asi tak 3 roky a pak pán s kaktusy na trh přestal jezdit a já přestala kaktusy kupovat.