Z víkendu

Poslední únorový víkend je za námi a před námi březen.
Na zahrádce všechno kvete a nejenom na zahrádce...

 

Původně na záhonu byly kopce žlutých, světle fialových a tmavofialových krokusů.

Každý rok ubívá těch žlutých a naopak světle fialových je čím dál tím více a rozlézají se i do míst, kde dřív nebyly.

Před lety jsem je sázela doprostřed záhonu kolem kamenů, ale každů rok se čím dál tím více kamenům vzdalují.

 I petrklíč začíná kvést.

Oba dva dny jsem byli na procházce s tím naším čtyřnohým puberťákem. Už je mu rok - to to letí.
Je tvrdohlavý, na ostatní psy vrčí a občas jsou procházky boj, kdo z koho.
Na druhou stranu je to dobrý hlídač a má rád děti. Náš Myšák ho neustále zlobí a pes je klidný. Takového jsem chtěli. Dobrého hlídače, ale zároveň tolerantního k dětem.

Během procházky jsem pokukovala  do zahrádek. Kromě krokusů jsou k vidění i sněženky a bledule. Také kočičky začínají kvést.
Během našich procházek jsem si všimla jedné věci. Stále více lidí mění dřevěná okna za plastová. Já vím, že plastová jsou z hlediska tepelné izolace lepší, ale mě se prostě na těch starých domech ty dřevěné líbí daleko víc. Zrovna včera jsem si všimla jednoho krásného starého domku, který měl stará dřevěná špaletová okna. Z plastovými by nevypadal tak kouzelně. Mylsím si, že na určitý typ domů se prostě moderní okna nehodí.

Také jsem vyrobila jedno zkušební srdíčko pro paní vychovatelku do družiny. V úterý mě poprosila, zda bych jí nemohla uháčkovat 10 malých dekorací pro holky z kroužku. Budou vyrábět pytlíky s levandulí, tak aby měli čím ozdobit.Háčkovat ještě neumí.
Tak jsem vybrala srdíčko od Bandorky.

Háčkováno z vyšívací bavlny dvojitě (dodala paní vychovatelka) tenkým háčkem - číslo bohužel netuším.
Snad se bude líbit.