Všechny barvy duhy podrhé

Hotovo. Dneska odtajním, k čemu jsem vlastně obháčkovávala ruličky od toal. papíru.
Petra se trefila. Je to na....

 

Pastelky.

Asi to máte podobné. Napřed mají děti jen pár pastelek. Jak rostou, tak je jich čím dál tím více, a když jsou dokonce dvě, tak se jich za čas sejde už docela dost. Je to docela praktický dárek a dětem udělá radost - pastelky a omalovánky. Možná to znáte. Já to praktikuji docela často - pastelky, voskovky či fixy a k tomu omalovánky, náčrtníky nebo deníky. Děti to potěší a maminky vlastně také. Napřed jsem pastelky měli v originál krabičce, pak v malém kelímku, poté v kyblíku na písek (samozřejmě nepoužitém) no a nakonec skončili v krabici od bot.

 

Na nápad vytvořit barevné ruličky na pastelky mě přivedla ta moje cácorka. Ona totiž někdy v listopadu ořezané pastelky roztřídila do igelitových pytlíků podle barev. Jenže, za pár dní to byl chaos. Takže ně napadlo, že bych to mohla udělat jinak. Oranžový obal jsem měla již uháčkovaný - ten jsem cca 3 roky používala v práci, ale pak jsem se stěhovala a na stůl se mi již nevešel. Tak putoval domů do koupelny. 

Původně jsem myslela, že to vyrobím dětem ještě před koncem roku a dostanou to od Ježíška. No ale měla jsem nějak časový skluz a tak jsem začala až během Vánočních prázdnin.

Ruličky jsem umístila do víka krabice oblepeného zelenkavým papírem.

No a takto to vypadá i s pastelkami.

Myšák pastelky neustále tahá po bytě. Zatím používají cca 3 týdny a osvědčilo se. Pastelky se nelámou a pokud ano, tak se ořeže jen ta zlomená. Odpadlo přehrabováni krabice. Také se mi snáze doplňují pastelky malého do penálu. Paní učitelka nechce, aby děti měli malé pastelky. Takže, když je některá malá, tak jí vyměním za velkou stejné barvy a nemusí kupovat celé nové balení. Né že bych jim to nedopřála, ale takto vlastně vynikl  původní chaos v pastelkách. Když byla některá krátká, tak se koupilo celé nové balení a jelo se dál. Ono né všechny barvi se stejně používají a tak máme některé pastelky hodně velké a jiné prťavé.