Ruka přestala bolet a tak jsem konečně mohla opět pracovat.
Neteř si strašně přála háčkovaného ptáčka.
Oprášila jsem svůj návod a začala háčkovat.
Z jednoho ptáčka se nakonec vyklubaly ptáčkové 4.
Jeden pro Myšáka - ten chtěl modráska
jeden pro tu moji Rozárku
jeden pro neteř
no a poslední pro paní učitelku.
Prostě jsem nezahálela.
No a syslírna je zase o něco málo menší.
Pak jsem také malinko pokročíla v pletené ponožek.
Sice né moc, ale přece kousek zase upletený.
Také jsem upletla kousek svého svetru.
Budu si muset pospíšit neb podzim už je tady a já nemám co na sebe.
No a abych toho neměla málo, tak jsem nahodila na baret.
Prostě mám toho moc a Vánoce se kvapem blíží.
No a co jsem četla.
Dočetla jsem od Michala Viewegha - Pohádky pro unavené rodiče
Knihu jsem měla půjčenou.
No můj dojem - pro rodiče dobré, ale dětem bych jí před spaním určitě nečetla.
Nepřijde mi, že je to dětská knížka. Dětem čtu raději klasické pohádky.
Terezko ty jsi pilná jak včelička. Tak opatrně, aby se Ti bolest rukou nevrátila, moc dobře to znám. A Ježíšek je u Tebe už pěkně zazásobený koukám. Jsi šikulka.
OdpovědětVymazatMarcelo je a není. Už jsem toho dost vyrobila, ale ještě mi něco chybí. A to je ještě několik párů ponžek, nárkčník pro neteř a pro ty moje broučky bych chtěla ještě uplést 2 svetry, pro muže novou čepici a pro sebe ještě jeden svetr. Mám toho opravdu hodně v plánu a čas se pomalu krátí.
VymazatBolest ruky se snad nevrátí, byla to velká reakce na očkování proti tetanu a na to půjdu až za 15 let:-).