pátek 27. července 2018

Prázdinový

Dobré ráno všem,

tak za chvilku bude půlku prázdnin za námi. To to letí. Poslední cca 2 roky jsem začala o prázdninách přemýšlet, kam se můj život ubírá, co jsem stihla udělat a co bych ještě ráda u sebe a hlavně doma zlepšila. Spousta lidí toto řeší hlavně koncem roku či začátkem nového. Já to mám trošku jinak.
Nikdy jsem si nedávala předsevzetí, a asi jsem nikdy moc nebilancovala.
Bilancovat jsem začala o prázdninách cca před 2 lety - tehdy jsme byli na dovolené ve vesničce See a já měla spoustu času na přemýšlení. Tam také vznikl nápad,
                   že si udělám vždy na začátku ledna soupis všech svých projektů za předchozí rok
                   že si na blog napíšu, jak jsem pokročila se syslírnou.
                   a také, že musím alespoň trošku minimalizovat domácnost, pro třídit šatníky a změnit tak nějak pohled na tu svoji domácnost.
No a jak to dopadlo.
U mě je to běh na dlouhou trať.
Hodně věcí jsem vytřídila a hodně mě ještě čeká. Dělám to postupně, pomalu. Vyhovuje mi to takto.
Už vím, že typický minimalista ze mě nikdy nebude neb mám ráda svoje věci - knížky, jehlice, klubíčka (syslírnu pomalu ale jistě likviduji), ale i další.
Vím, že nikdy můj šatník nebude mít 30 kousků - mám oblečení do práce, pak s dětmi na ven, oblečení na doma, zahradu a také oblečení do přírody. Také mám více bot, kabelek i tašek na cestování.
Zjistila jsem, že jsem vyznavačem pomalé mody. V šatníku mám hodně nadčasových kvalitních kousků. Některé nosím i 10 a více let. Také oblečení zašívám - nevyhazuji. Začala jsem přešívat a šít.
Také vím, že nikdy moje domácnost nebude bez odpadů - to je nad moje sílu, ale recyklujeme.
Za ty dva roky naše domácnost prošla velkou změnou.

Nikdy jsem nebyla zastánce toho, že musím mít vše podle posledních trendů, ve slevách jsem nakupovala, ale v rozumném množství a vždy to co jsem potřebovala. Můj šatník čítá sice daleko víc kousků, ale poslední cca 4 roky neexistuje to, že bych ráno stále bezradně před skříní a říkala si, že nemám co na sebe, mám. Vždy (jo tak né vždy) se obléknu do cca minuty. Většinou akorát přemýšlím, jestli si mám vzít raději ten svetr teplejší nebo mi stačí tenčí a zda raději sukni nebo kalhoty - ale toto řeším již předem, třeba v koupelně při čištění zubů nebo při stlaní postelí, takže když jdu do skříně, tak už přesně vím, co si obléknu.

Také jsme si na zahradu pořídili kompostér - né že bychom neměli kompost, ten máme již léta, ale pořídili jsem si plastový, kam dáváme kuchyňský odpad - takže v kuchyni nám přibyl kyblík na bio.
Papír, plast a sklo třídíme již dávno. Tím kompostérem se nám docela dost zredukoval vynášený odpad do popelnice.

Manžel vyrobil záhonky a začali jsme pěstovat zeleninu - mrkev, hrášky, okurky, rajčátka, saláty. Jahody pěstujeme již léta - cca od těch dob, co jsem se s rodiči přestěhovala z bytu do domečku. Děti mají radost, jak jim to pěkně roste. Není toho mnoho, ale stačí to.

Také jsem minimalizovala čistící prostředky. Vytírám mýdlem nebo používám darované sprchové gely. Občas použiji ocet a vodu. Já i děti se myjeme mýdlem. Některé sprcháče posílám dál, jiné využiji na úklid domácnosti. Taktéž šampony co si koupím já, tak ty používáme na vlasy, darované používám na praní pletených věcí - většinou se mi netrefí do vkusu.
Minimalizovala jsem nejenom čistící prostředky, ale i dekorativní kosmetiku a kosmetiku vůbec (i když nikdy jsem toho moc neměla). Vystačím si s BB krémem, řasenkou, jedním leskem na rty, jednou rtěnkou, pudrem. Stíny sice mám, ale moc je nepoužívám. Jo a abych nezapomněla, tak mám ještě pleťovou vodu a mléko a dva krémy na oblyčej - denní a noční. Mám také 4 laky na nehty a jedno tužidlo.
 
Letos o prázdninách jsem chtěla provést další kolo minimalizace domácnosti a malinko větší úklid. No zatím se mi to moc nedaří.

První týden jsme byli na dovolené.
Druhý týden byli děti s babi a dědou na dovče a tak jsem jim uklidila pokojíček. Nefunkční hračky jsem vyhodila a další připravila na poslání dál. Také jsem jim protřídila šatník. Vyřadila malé věci a zjistila co vše musím dokoupit. Naštěstí toho není moc. Myšák má hodně věcí po Rozárce - některé oblečení kupuji klučičí jako jsou tepláky, některá trička má neutrální a mikiny či bundy kupuji také v neutrální barvě a střihu. No a Rozárka postupně dorůstá do triček a mikin po mě.
Třetí týden byli děti doma - tak to jsem toho moc nestihla. Po práci jsem se jim věnovala - byli jsme venku až do večera - hráli jsme si, chodili na zmrzlinu a koupali se v bazénu.
Teď končí čtvrtý týden prázdnin. Dneska jedu za dětmi - jsou u druhé babi a dědy na chalupě a já si myslela, kolik času nebudu mít na další uklízení, ruční práce  a co jsem stihla udělat - skoro nic.
Nějak jsem to v těch vedrech nedávala - co jsem vlastně dělala?

V pondělí jsme jeli navštívit manželovo babičku
V úterý jsem jela na nákup neb doma nebylo nic k jídlu a pak jsem si sedla na zahradu a odpočívala, vykoupala se v bazénu a nejednou byl večer.
Ve středu jsme s manželem jeli na kole na chatu za moji sestrou - cca 10km tam a 10 km zpátky + nějaký odpočinek a domů jsem dorazili v 9 večer.
Ve čtvrtek (tedy včera) jsem konečně domyla okna na druhém zaskleném balkóně. Ten první jsem myla někdy před 14 dny. Také jsme se vykoupali v bazénu, jeli nakoupit  nám a moji babičce a večer jsem se vrhla konečně na šití.
Už asi 2 možná i 3 měsíce mám doma látky na letní sukně. Cácorka už jednu má, ale já nic.
Takže ve středu jsem nastříhala, včera jsem se vrhla na šití. Rozšila jsem ještě jednu pro cácorku a dvě pro sebe - ale nedokončila. Došla guma do pasu. Takže po víkendu snad budu pokračovat.
Každý den ráno jsem pověsila pračku prádla a každý večer ji vyžehlila.
Myslela jsem, že bude hodně času a já uháčkuji alespoň 1/3 čtverečků na deku. No přiznám se dobrovolně - bylo jich asi 8. Víc jsem nějak nestihla.
O víkendu budu na chalupě, takže doma nebudu moc nic dělat a na chalupě se to nepočítá.
Tento týden jsem chtěla vytřídit můj šatník neb tam má ještě pár kousků oblečení, které nenosím nebo jsou již poškozené, vytahené či oprané a již mi nedělá radost. Také tročku porovnat oblečení - srovnat podle toho kdy je nosím. V šatníku mám olečení jak na podzim/zima, tak na jaro/léto. Nemám šatník sezoní, ale celoroční. Takže občas mám trička s krátým rukávem na jedné hromádce s tílky nebo dokonce s dlouhým rukávem. Také jsem chtěla protřídit ručníky. Ty starší co jsou trošku víc oprané nebo už nesají tak dobře, odvážím babi na chalupu.
Prostě jsem toho chtěla stihnout daleko víc.
No a teď budou děti cca 3 týdny doma, tak toho moc nestihnu - i když od 6. srpna mám týden dovolenou a tak bych mohla něco stihnou a děti ještě předposlední týden pojedou ještě jednou k babi a dědovi, tak bych mohla ještě i něco uklidit. Hlavně přesunout hračky z obývacího pokoje do dětského. Myšák má autíčka všude. Nejraději si hraje v obývacím pokoji, kde jsem já nebo manžel.

Když se ohlédnu zpět, tak za ty dva roky prošel náš byt velkou zněnou. Sice nemám úplně minimalistickou domácnost a asi ji mít nikdy nebud, něco by se dalo ještě zlepšit, ale...

Raději o tom nebudu moc přemýšlet.

Krásný zbytek prázdni.


4 komentáře:

  1. Terko, pokud jde o ten minimalismus, vypadá to, že se nám honí hlavou (a domácností) podobné myšlenky.

    Myslím, že by ale neměl být o tom, kdo toho bude mít doma méně, ale zamyšlením nad tím, zda vše, co máme doma, opravdu potřebujeme (nebo nám přináší nějakou jinou "nehmatatelnou" hodnotu a proto stojí za to si je doma ponechat). To jen, že jsem z Tvého psaní měla pocit jakéhosi zklamání z toho, že nejsi dostatečně "minimalistická".

    Také vidím spojení mezi minimalismem a množstvím odpadů. Na rozdíl od mnohých lidí si osobně myslím, že třídění odpadů je minimum, které by měl dělat opravdu každý bez výjimky... skoro si říkám, že by to měla být nějaká jasně daná povinnost každého občana. Nevnímám tedy jako nějakou velkou zásluhu, když někdo odpad třídí, ale spíš opravdu jako povinnost, kterou je třeba plnit, když už odpady vytváříme. Věřím tomu, že nejlepší odpadová politika je taková, kde odpady nevznikají - obrovské rezervy máme v oblasti plastových odpadů, to člověka navádí na myšlenku, zda je např. třeba v obchodě všechno balit do mikroténového sáčku, zda musí mít děti k pití ze sklenice plastová brčka, zda je třeba kupovat balenou vodu v plastových lahvích... těch možností, je mnoho, ale ta realizace bude pro mnoho z nás hodně náročná, jak jsme těmi plasty "zhýčkaní"...

    No každopádně zajímavé téma, které se mnou hodně rezonuje.

    Přeji krásné letní dny v pohodě. Hlavně odpočívej :-) A.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aničko, s plasty máš pravdu. Nechápu, proč okurky balí do plastového obalu každou zvlášť. Třídíme a každý týden máme cca jednu větší tašku plastového obalu. Balené vody už nějaký ten čas nekupuji.
      I když je už spousta lidí, co si to uvědomuje, že třídit plasty a ostatní je dobrá věc. Ale v porovnání s ostatními je to sakra málo. Já si říkám, že každý může něco udělat a každý krok vřed je dobrý a každý vytříděný obal na víc pomůže - snad.
      Krásné prázdniny.

      Vymazat
  2. Teri, také se snažím redukovat, co zredukovat lze.
    Ale nemá smysl něco lámat nebo moc "tlačit na pilu" a třeba vyhodit dětem jejich velmi oblíbenou hračku, i když už je to opelichaná obludka. Být šťastná maminka, to je pro tvé děti nejdůležitější.
    A s tím plánováním.. někde jsem četla, že normální je z plánů stihnout třetinu, respektive si dát třikrát více času na danou věc než zamýšlíme původně. To mi pomohlo. Nejraději bych měla za půl hodiny umytá všechna okna v třípatrovém domě, mezitím, vyprat a vyžehlit min další tři várky prádla, uvařený oběd, upečený moučník, chléb, housky a vypleté půl zahrádky...
    Moc ráda k tobě chodím pokochat se pletením. Miluji ruční práce, ale někdy už není čas či síla vzít háček do ruky, někdy není ani čas či chuť pustit pc.
    Buď svá.
    Krásné léto.
    Bohunka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Zrovna včera jsem také chtěla vše stihnout a tak jsem na švestkový koláč dala švestky obráceně :-).

      Vymazat