Víkend na chalupě

Tento víkend jsme strávili na chalupě - tentokrát opravdu celý víkend. Většinou tam jezdíme v pátek a v sobotu večer domů nebo na otočku. Mám ráda v neděli klid, uklidit si doma a připravit se na pondělní ranní chaos. No a jelikož jsou prázdniny, tak jsme tam byli až do neděle.
V pátek po práci jsme se sebrali a jeli - děti tam byli na prázdninách celý týden. Jelikož je tam klid a větší tma než ve městě, tak jsem čekala, že uvidíme krásné zatmění měsíce, ale...
Nic vidět nebylo. Bylo zataženo, poprchávalo. Ráno mi tchyně říkala, že se koukala na konec kolem půlnoci - to já už ale spala.
O víkendu bylo děsné vedro - kolem chalupy není nic, kde by se člověk mohl svlažit.
Kdyby nebyl v neděli přejez Ohrady, tak jsme se sbalili a jeli domů už v sobotu, ale děti se chtěli dívat.
Takže co jsme tam vlastně celý dva dny dělali?
V sobotu slavil manžel narozeniny - oběd pro příbuzné byl docela dobrý, ale odpolední deštík to malinko zkazil. Vyhnal nás do chalupy. Večer bylo už docela hezky, takže malá procházka.
V neděli jsem snad po sté vylezla po mlynářských schodech do podkroví. Nesnáším je, ale zatím tam jiné nejsou a myslím si, že ani nikdy nebudou. Schody do podkroví se řeší cca 8 let a stále nejsou vyřešené. Nahoře je zatím jedna místnost. Druhá je už x let v procesu.

K obědu babi uvařila guláš. Já bych raději něco lehčího, ale tam nemůžu moc vyvařovat. Děti také protestovali, že něchtějí guláš. Hlavně Myšák. Takže snědl polévku a donutila jsem ho snít alespoň jeden kynutý knedlík a dva kousky masa.

Toto je moje porce.
S jídlem u tchyně válčíme. Ona má jiné požadavky na jídlo než já. Já děti do jídla nenutím. Když už nechtějí, tak je nezutím dojídat. No a pokud jim něco nechutná, tak to musí ochutnat, ale nenutím je to dojídat.  Tchyně a hlavně švára mají neustálé keci na téma jídlo a moje děti.  Proč jim nedat na co mají chuť. Proč by měli k snídani jíst rohlík nebo chleba, když mají chuť na kuličky s mlékem. Tchyně drží dietu a nejí pečivo. To samé švagr - ten ho také teď nejí (občas si ho prý dá). Oba vlastně i švagrová si nasadili dietu bez pečiva. Moje děti pečivo jí, ale nemusí ho jíst pořád. Také jim nechutná jíst stále rohlík, šunku a sýr. V jídle mají rádi pestrost - jako já. Takže tady tak trochu válčíme, ale jinak to jde.

Po obědě jsme se šli podívat na přejez Ohrady. Malá tam viděla na plotě vážku. Tak jsme ji vyfotili - omlouvám se za foto. Jsou malinko rozmrazené. Po vyfocení jsme vážku vysvobodili z pavoučí sítě. Nejspíš radostně odletěla.

 Poté jsme se přesunuli do stínu stromů na druhou stranu rybníka a začal přejezd.

 Jako po každé vjel na trať jako první starosta. Vykoupal se hned na druhém prkně.

 No a tady jsem zachytila už jenom pád do vody.

No a když byl znám vítěz na kolech, začalo klání kolců.

 Bylo 5 dvojic z toho pouze jedna smíšená. Chudák slečna. Vykoupala se snad 100x

 Po skončení jsme jeli domů. Dopoledne jsem si natrhala košíček švestek

Na chalupě jsem se naučila švestkové knedlíky z odpalovaného těsta - moje babička dělá z bramborového, ale ty jsou časově náročnější. Takže jsem chtěla něco rychlejšího.
Doma jsem si připravili 4 pytlíky po 10 švestkách, které jsem dala do mrazáku - abych mohla v zimně dělat knedlíky.
Další jsem dala na kynutý koláč s drobenkou.
Bohužel jsem spěchala a tak jsem švestky na koláč dala obráceně.

No ale koláč dopadl výborně a chutná skvěle.
No a ještě jsem ve volných chvilkách pletla, ale to zas příště.