čtvrtek 29. března 2018

Poklady po prababičce

Tak tohle to jsem našla při úklidu vln. V syslírně jsem měla úplně vzadu zapadlou tašku. Kdysi mi ji dala mamči sestřenice. Co nepotřebuje nebo se jí  nehodí, tak to prodá, daruje nebo zlikviduje. Tyto poklady naštěstí nezlikvidovala ani neprodala, ale kdysi mi je darovala.
Jsou to nádherné ručně vyšívané šátky a prostírky.
Chodská tématika je na nich znát. Prababička nějaký čas žila v Domažlicích.
Prostírky jsem fotila tak, jak jsem je vytáhla - chtěli by vyprat, naškrobit a vyžehlit. To bude muset počkat na léto, až bude teplo. Nějak mám strach z praní, abych je nezničila - aby se mi neobarvili.
Ale vyžehlit jsem je mohla. No nic.

Je to krása - každý roh jiná kytička




Další ubrousek - opět co roh to jiná kytka




No a nakonec jsou tu dva šátky obháčkované. Bohužel bordura se už zažíná trhat.




Ještě máme někde doma černý.Tak až ho u mamky najdu, tak ho vyfotím.
Krásné Velikonoce

1 komentář:

  1. ...Krásná vzpomínka na ty naše pra....pra.....Taky mám na domku vlňák a hrníček po mojí pra...Copak jednou zůstane po nás....Hezké svátky a pěkné dny všem. Milada

    OdpovědětVymazat