Minimalist - pomalu ale jistě roste

Tak jsem o víkendu trošku pletla, trošku odpočívala a hlavně nevařila.
V sobotu jsme měli v práci letní páry a v neděli jsme odjeli na chalupu. Bylo to super. Po o jsem si sedla na lavičku, vytáhla klubíčko a dráty a upletla kousek svetříku Minimalist.

Svetřík je pletený z Kid Silku od Dropsu - kupované letos při květnové akci firmy Drops.
Sice jsem porušila svoje předsevzetí, že letos nebudu kupovat žádnou vlnu - abych nesyslila, ale již zpracovávám. Takže můžu být v pohodě. Na tento svetřík jsem opravdu v syslírně vlnu neměla. Mám tam spousty vlny - hlavně ponožkovku a pak na lehčí či teplejší svetříky. Na tento a teplý kabátek tam prostě vlna nebyla - tak jsem nakupovala.
Jehlice č.4 - přesně podle návodu. 
Ještě bych chtěla jeden, ale tam již bude malinko upravený.

Chvilka pletení, relax a sluníčko a pak jsem jeli na oslavu 10 narozenin dceři manželovo sestřenice. Děti se tam vydováděli a já opět přemýšlela, jaké by to bylo bydlet na vesnici.
Mít hned za barákem louky s kravičkami, les, doma chovat slepice.
Jaké by to bylo žít tam, kde je min. hluku, krásná příroda a člověk se nebojí nechat běhat děti po vsi.
Bylo by to asi krásné, ale nesměla bych chodit do práce neb bych musela každý den dojíždět nebo bych musela dělat něco z domova. Děti bych musela celý život vozit ( i když to dělám i ve městě), ale...
Kdo ví, třeba někdy vystoupím ze svojí Komfortní zóny a přestěhuji se na venkov.
Vyměním práci, budu chovat slepice....
Ale pohled od baráčku je přece jenom kouzelný - jen kdyby zrovna nezalezlo sluníčko.

Zatím je to  jenom sen, který sním. Vím, že bych to prostě nedala - nedala bych to bez pomoci. Ono je krásné bydlet na vesnici, ale když tam člověk žije sám bez příbuzných, tak je to logisticky hodně náročné. Sestřenice má v okolí celou svoji rodinu. Naši bydlí ve městě a stěhovat na venkov se nechystají. Takže zatím budu snít dál svůj sen, užívat si každou volnou chvilku na chalupě a třeba jednou, na stará kolena se na vesnici přestěhuji.
Jsem nevděčná a nevím proč přemýšlím o přestěhování - bydlíme v domečku se zahrádkou na okraji města, je tam relativně klid (jen děti nemůžou běhat tolik sami venku), louka s kravičkou tam sice není, ale také tam nejsou žádné velké domy a hromada lidí.