Víkendový

Víkend byl opět dost náročný.

Poslední dobu je to čím dál tím horší.
Asi stárnu, ale nějak jsem poslední dobou čím dál tím víc utahaná.
Nedávno se mi známá chlubila, že ráno uběhla s mužem 13km.
To bych nedala.

Když ji bylo 40 let tak  začali běhat (takže cca 2 roky) a chodit do posilovny - děti mají již velké, do práce chodí na 9 hod - asi není tak utahaná, nemá holt tolik prádla, domácnost a zahradu a hlavně dvě malé děti, které si chtějí hrát a dovádět s rodiči.
Já bych to teď nedala a asi ani v budoucnu nendám - nemám ráda běhání po chodnících ve městě a u silnic. Jo možná bydlet u lesa nebo louky tak asi běhám, ale prostě běh ve městě není nic pro mě.

Dřív mě vstávání v 5:05 nedělalo takové problémy a do práce jsem jezdila na 6 hod.
Teď vstávám až kolem 5:20 a je to děs.
Každý pátek ráno se těším na víkend, že se vyspím, odpočnu si, ale stále je to stejné.
Malý vstává o víkendu mezi 6:30-7:00 a já to nedávám.
Asi opravdu stárnu.

No ale na druhou stranu tento víkend byl krásně slunečný a mě to dodalo trochu energie.

V sobotu jsem koupila dětem konečně nové jarní boty - z těch starých už vyrostli.
Vyměnila po letech značku dětských bot.
Kupovala jsem Superfit - prý jsou nejlepší, ale
když jsem zjistila, že pro Myšáka stojí s goratexem skoro 2000 Kč, tak jsem si řekla dost.
To už vážně za dětské boty nedám.
Šla jsem do jiného obchodu a tam mi prodavač k mému překvapení řekl, že malý nemá 31 jak jsem si myslela, ale už musí mít 32.
No a Superfit vzhledem k jeho široké noze jsou nevhodné.
Takže jsem koupili jiné, s širokou špičkou.
Tak uvidíme.
Cenově levnější než Superfit.
No  a pro to moji malou Rozárku jsem koupila české kožené boty Jonap. Nikdy by mě nenapadlo, že je mají tak hezké. Prostě v krámech, kde jsem kupovala předtím, tak měli jenom Superfit nebo max. Sante.


Na zahradě mi již kvetou krokusy. 
No a jelikož bylo krásně a vypadá to, že třeskuté mrazy už nebudou, tak jsem využila slunného počasí a odklopila růže,vytrhala plevel a upravila jahody a zasadila nové.


V neděli se už malinko zatáhlo a nebylo již takové teplo, ale stejně jsme byli na zahrádce.
Dodělala jsem co jsem potřebovala.
Už asi týden opět suším prádlo na balkoně. To je vám taková krása. Miluji prádlo provoněné od větru a sluníčka. Kam se hrabe sušička - i když spoustu ženských říká, že bez ní už nedokáže žít. Já ji zatím nechci.
Krásný týden a snad už konečně bude jaro.